Mistrovství Evropy juniorů v kolové 2015

Reprezentační hráči České republiky z TJ. Sokola Zlín-Prštné Miroslav Gottfried a  rozhodli v německém Nurfingenu svou bojovností i o tom, že se pro letošní rok stávají třetím nejlepším Evropským družstvem v juniorské kolové.

„Cesta k bronzu byla ale hodně těžká“, říká s vážnou tváří trenér Milan Chovančík. Základním předpokladem bylo být reprezentační jedničkou. Být tedy v juniorské kategorii nejlepší z celé České republiky. Na to jsme celý rok dřeli, abychom mohli mít možnost reprezentovat nejen svůj oddíl, ale i celou Českou republiku. S tím je ovšem spojená velká váha zodpovědnosti. A ta klukům bohužel hned v úvodu tohoto mistrovského turnaje svazovala nohy. Hned v úvodním utkání se Švýcary jsme tak prohráli 1:4 a napětí se ještě vystupňovalo. Naštěstí jsme hned druhý zápas měli papírově nejslabší tým z Maďarska, se kterým jsme si lehce poradili 6:0. První hrací dvouden jsme ukončovali s budoucími mistry z Německa. Ještě o poločase jsme drželi nadějný výsledek 1:1, ale vstup do druhého poločasu mi málem přivodil infarkt. Nepromarňování našich šancí a naopak inkasování až příliš jednoduchých gólů zvrátil stav utkání na konečných 2:7 pro Němce. Šli jsme tak usínat s vědomím, že pokud ještě zaváháme i v sobotu, tak se nám medailové ambice rozplynou před očima. Hned ráno jsme začínali s Rakouskem, které se nacházelo v obdobné situaci jako my. Naši borci hráli ale jak vyměnění. Soustředěná hra s minimem chyb udělala radost všem členům naší výpravy. Vítězství 3:2 nás tak opět vrátilo do hry. V závěrečném zápase s jedním favoritů turnaje a to Francií jsme tak hráli o všechno. Jen úspěch v zápase nám zaručoval čtvrtou příčku po základní skupině. Zápas byl hodně tvrdý a vyrovnaný. Myslím si, že rozhodujícím faktorem byla touha po vítězství našeho mančaftu. Výsledek 3:1 pro nás nám otevřel brány k vysněné medaili. Bohužel naše horší skóre po odehrané základní skupině nám v semifinále přisoudilo aktuálně bezkonkurenční Německo. Již po první půli jsme věděli, že soupeř jede jako hokejová Kanada. Dravou a účinnou hrou nám odskočili hned od začátku o několik gólů. Konečný ukazatel 1:7 byl ale i přes přiznání kvalit německých borců příliš tvrdý. Tentokrát jsme se museli oklepat velmi rychle. Mirka s Radkem jsem doslova bičoval k tomu, aby nepodléhali předčasnému zklamání a ukázali, že o bronz se umí porvat se stejnou vervou jako o zlato. Francie byla sice v medailovém poločase při nerozhodném výsledku 1:1 proti, ale nakonec jsme je zlomili a po výhře 3:2 jsme mohli začít slavit. Pro Miru Gottfrieda je to víc jak sympatické rozloučení s juniorskou kolovou. Od příštího roku bude nastupovat za muže a v kategorii do 23 let, kde taktéž očekáváme výborné výsledky. Slibným příslibem je taktéž Radek Adam, kterému je teprve 14 let a bude-li na sobě pořádně dřít, tak mu jednoho dne může kolovácký svět ležet u nohou.